Malá koupelna neodpouští improvizaci. Každý centimetr čtvereční se počítá a stejně tak každý watt a každý milimetr vedení. Než se pustíte do obkladačských prací, musíte mít jasno v tom, kde budou zásuvky, kam povedou kabely a jak bude vypadat osvětlení. Špatně naplánovaná elektroinstalace se opravuje jen velmi těžko, zvlášť když už jsou stěny obložené. Proto je plánování rozvodů první krok, ne poslední.

Základem je rozdělení koupelny na zóny podle vlhkosti a vzdálenosti od zdrojů vody. V zóně 0 a 1, tedy přímo ve vaně nebo sprše, nesmí být žádné zásuvky ani vypínače. Zásuvky pro pračku, sušičku nebo holicí strojek patří do zóny 2, tedy nejméně 60 cm od okraje vany nebo sprchového koutu. Pro osvětlení nad zrcadlem volte krytí alespoň IP44, pro stropní světlo v prostoru nad vanou klidně IP65. Všechny obvody v koupelně musí být chráněny proudovým chráničem s citlivostí 30 mA. To není doporučení, to je povinnost podle normy.

Osvětlení v malé koupelně by mělo být vrstevnaté. Jedno centrální světlo na stropě nestačí, protože vytváří ostré stíny a při holení nebo líčení si budete překážet vlastním tělem. Přidejte světlo nad zrcadlem, ideálně po stranách, aby osvětlovalo obličej rovnoměrně. Pokud plánujete velký formát obkladu v malé koupelně, počítejte s tím, že méně spár znamená méně místa pro skryté vedení. Kabely pak musí vést v drážkách ve zdi nebo v podhledu, což je potřeba naplánovat ještě před pokládkou obkladu.

Nezapomeňte na praktické detaily. Vypínač umístěte mimo dosah mokrých rukou, ideálně ke dveřím zvenčí nebo do suché zóny. Zásuvku pro fén nebo nabíječku elektrického kartáčku na zuby umístěte tak, aby kabel dosáhl, ale zároveň aby zásuvka nebyla nad umyvadlem. Pokud máte malý prostor, zvažte zásuvku se skrytým krytem nebo integrovanou do zrcadlové skříňky. Všechny kabely ve vlhkém prostředí musí být v chráničkách a spoje proveďte svorkami, ne jen izolačkou. Dobře naplánovaná elektroinstalace vám vydrží desítky let, špatně udělaná vás může stát zdraví.