Malý byt neznamená, že se v něm nedá bydlet pohodlně. Klíčem je rozdělit prostor na jasně vymezené zóny a každé z nich dát vlastní úložný systém. Nejde o to nacpat do místnosti co nejvíce skříní, ale o to, aby věci měly své místo a nepřelévaly se z jedné části bytu do druhé. Když má kuchyňský kout, pracovní koutek i odpočinková část vlastní logiku ukládání, přestane se byt jevit jako přeplněný.

Začněte u vstupu. Předsíň v malém bytě bývá stísněná, proto se vyplatí vsadit na výšku. Skříň až ke stropu, lavice s úložným prostorem pod sedákem a věšák na zeď pokryjí každodenní potřeby, aniž by zabraly podlahu. Boty, kabáty a tašky tak zůstanou na jednom místě a neputují dál do bytu. Pokud je místo opravdu těsné, pomůže otevřený systém s krabicemi a košíky, který se snadno přizpůsobí měnícím se potřebám.

V obytné části je největší výzvou skloubit odpočinek, práci a stravování. Obývací stěna nemusí být jen dekorace, ale může fungovat jako úložný nábytek na míru. Otevřené police v horní části, uzavřené zásuvky dole a jeden pracovní kout, který se večer promění v odkládací plochu. Právě tady se vyplatí inspirovat se řešením, které nabízí chytrý úložný prostor v ložnici, a přenést stejný princip i do denní zóny. Každá zásuvka má svůj účel, každá police svého majitele.

Ložnice v malém bytě snese postel s úložným prostorem, noční stolky místo širokých komod a závěsné skříňky nad hlavou. Důležité je, aby se jednotlivé zóny nepřebíjely. Když má kuchyň, pracovna i ložnice vlastní úložný systém, vznikne řád, který se udrží i po měsících. Malý byt pak působí větší, protože v něm není chaos, ale promyšlená struktura.