Vrstvený řez nebo dortík stojí a padá na tom, jak spolu jednotlivé vrstvy komunikují. Korpus, krém a poleva nejsou tři oddělené recepty, které se jen poskládají na sebe. Pokud korpus příliš vysušíte, krém ho nedokáže vyrovnat a poleva se na nerovném povrchu rozlije. Když je naopak příliš vlhký a těžký, krém se pod ním rozjede a celý řez se po prvním řezu nožem rozpadne. Základem je tedy textura, která drží tvar, ale zůstává pružná.

Krém musí odpovídat charakteru korpusu i ročnímu období. Lehký šlehačkový nebo mascarpone krém sedne k piškotovému korpusu, ale u máslového těsta se ztratí. Hustý ganache nebo máslový krém naopak potřebuje pevnější korpus, jinak ho svou vahou zmáčkne. Mezi vrstvami se osvědčuje tenká bariéra – marmeláda, čokoládová vrstva nebo jen prosátý cukr – která zabrání tomu, aby vlhkost z krému prosákla do korpusu a ten se rozmočil. Právě tady se vyplatí věnovat čas pečení a plnění mini zákusků, protože drobné tvary jsou na poměr vrstev mnohem citlivější než velký dort.

Poleva je poslední vrstva, ale neměla by být tou nejtěžší. Čokoládová poleva na másle tuhne do tvrdé skořápky a při krojení praská, zatímco zrcadlová glazura zůstává vláčná a řezy se pod ní neposouvají. U ovocných dortíků stačí tenká vrstva neutrálního želé, které zafixuje povrch a nechá vyniknout barvu ovoce. Poleva by měla mít stejnou teplotu jako krém, jinak se při nalévání smrští a vytvoří na okrajích nerovnoměrnou vrstvu.

Než začnete vrstvit, nechte korpus zcela vychladnout a krém alespoň hodinu ztuhlý v chladničce. Řezejte nahřátým nožem, po každém řezu ho otřete a nechte řez odpočívat v chladu alespoň dvě hodiny. Teprve potom se korpus, krém a poleva spojí do jednoho celku, který drží tvar i chuť.