Jak gravitace Měsíce formuje oceány i pevný povrch Země
Měsíc obíhá Zemi v průměrné vzdálenosti 384 400 kilometrů a jeho gravitační působení sahá daleko za hranice pouhého světla na noční obloze. Přitažlivá síla Měsíce je sice přibližně šestkrát slabší než ta zemská, ale protože působí na celou planetu nerovnoměrně, vzniká rozdíl sil mezi bližší a vzdálenější stranou Země. Právě tento rozdíl, odborně nazývaný slapová síla, je motorem většiny pozorovatelných jevů spojených s Měsícem. Nejznámějším důsledkem jsou přílivy a odlivy, ale stejná síla působí i na pevnou zemskou kůru, jen v mnohem menším měřítku.
Oceány reagují na slapové síly nejsnáze, protože voda je tekutá a může se volně přemisťovat. Na straně přivrácené k Měsíci se hladina zvedá, protože gravitace Měsíce přitahuje vodu silněji než pevné jádro Země. Na opačné straně vzniká druhá vlna paradoxně proto, že zde Měsíc přitahuje Zemi více než vodu. Pokud chcete proniknout do souvislostí mezi postavením Měsíce a konkrétními časy přílivu, pomůže vám vysvětlení přílivů a odlivů Měsíce včetně praktických tabulek. Slunce se na slapovém efektu podílí zhruba polovinou, takže při novoluní a úplňku se obě tělesa sečtou a vzniká silnější skočný příliv.
Pevný povrch se slapovým silám nevyhne, i když si toho běžně nevšimneme. Zemská kůra se v rytmu Měsíce skutečně deformuje, v průměru o několik desítek centimetrů, v některých oblastech až o půl metru. Tento jev se nazývá zemský slap a měří se pomocí přesných GPS stanic a gravimetrů. Slapové napětí v kůře může dokonce spouštět drobné zemětřesné roje, zejména v oblastech s aktivními zlomy. Energie se přitom neprojevuje jen vertikálně, ale i horizontálně, což ovlivňuje pomalé pohyby litosférických desek.
Měsíc se od Země postupně vzdaluje, každý rok zhruba o 3,8 centimetru. Důvodem je třecí ztráta energie mezi přílivovými vlnami a mořským dnem, která Zemi zpomaluje a Měsíc urychluje na jeho dráze. Za stovky milionů let budou přílivy slabší, den delší a zatmění Slunce už nebude úplné. Slapové jevy tak nejsou jen okrajovou kuriozitou, ale aktivním činitelem, který formoval Zemi po miliardy let a bude pokračovat i nadále.