Procházka s dětmi se dá pojmout jako hra. Nemusíte nosit batoh plný plastových hraček, abyste je zabavili. Stačí se rozhlédnout a využít to, co nabízí les, park nebo vlastní zahrada. Děti milují sbírání a třídění. Z šišek, klacků a kamínků se dá postavit cokoli od zvířátek po celá města. Když je necháte, ať si samy najdou materiál, zapojí fantazii a zároveň se učí o přírodě. Důležité je jen nastavit hranice – co se smí sbírat a co ne. Například v lese nechte mech a živé větve na místě, berte jen spadané šišky a suché klacky.

Největší výhoda přírodních materiálů je jejich dostupnost a rozmanitost. Šišky mohou být peníze, kamínky zase drahokamy nebo potraviny pro plyšáky. Klacky poslouží jako meče, vařečky nebo stavební nosníky. Děti si tak přirozeně procvičí jemnou motoriku, počítání i spolupráci. Pokud chcete vědět, jak konkrétně hry se šiškami, klacky a kamínky rozvíjet a čemu se vyhnout, na letním táboře k tomu mají pár osvědčených tipů. Inspiraci ale najdete i na obyčejné zahradě. Zkuste třeba hru na obchod, kde se platí šiškami, nebo stavění mostů z klacků přes „řeku“ z kamínků.

Důležité je nechat dětem prostor, aby si pravidla vymyslely samy. Dospělý by měl být jen průvodce, ne režisér. Když se do hry zapojíte, nabídněte otázky místo příkazů: „Co by se stalo, kdybychom přidali další kámen?“ nebo „Jak poznáme, který klacek je delší?“ Děti se tak učí řešit problémy a spolupracovat. Nezapomeňte na bezpečnost – ostré klacky a velké kameny patří jen k řízené hře, malé děti by měly být pod dohledem. Na konci procházky si společně ukliďte a roztřiďte, co si odnesete domů. Přírodní hry nejsou jen zábava, ale i přirozená výuka ekologie a kreativity.

Zahradní hry bez hraček jsou udržitelné, levné a pokaždé jiné. Stačí vyjít ven a dívat se pod nohy. Zkuste to o víkendu a uvidíte, že děti si ani nevzpomenou na tablety.